Obsah stránky

"Ztracené dědictví"

Ještě před padésáti lety hojně používaná technologie xylolitových podlah, dnes téměř upadla do naprostého zapomnění. Bohužel! Tehdejší xylolitové podlahy (ale třeba i schody apod.) byly nejen funkční, ale i krásné.

Základem "xylolitové mazaniny" je stavební hmota vzniklá sloučením rozemletého kysličníku hořečnatého (např. vhodně páleného magnezitu) a roztoku chloridu hořečnatého s přidáním jemnozrnných, v převážné míře organických, plnidel a barviv. Používala se hlavně na podlahy beze spár, jako podklad pro linolea, k potahování stěn a schodů v interiérech apod. Hmota se nanášela na podkladový beton, dále na podklad cihelný anebo na dřevenou podlahu. Podklady musely být vždy úplně suché a nesměly obsahovat vápenné součásti. Spodní podkladová xylolitová vrstva přírodní barvy se kladla v tloušťce 15 – 20mmm, na níž se po náležitém zaschnutí (musela být únosná) kladla vrchní xylolitová vrstva – přírodní anebo barevná – v tloušťce 5 – 12mm. Povrch byl upravován xylolitářským olejem a zaleštěn speciálními vosky. Xylolitové podlahy byly v podstatě předchůdci dnešních litých podlah.

I po téměř sto letech mohou být po opravě funkční a zdobit Vaše interiéry. Provádíme opravy, celkové renovace i nové xylolitové mazaniny.